Endokrinní disruptory – neviditelní narušitelé hormonů v kosmetice, drogerii, plastech a jinde kolem nás

Endokrinní disruptory (ED či EDCs - Endocrine Disrupting Chemicals) jsou exogenní chemikálie (tedy látky, které se dostávají do těla z vnějšího prostředí = nejsou tělu vlastní) nebo směsi chemikálií, které mají schopnost narušovat a poškozovat hormonální (endokrinní) systém člověka i zvířat. Mohou narušit jakýkoli aspekt hormonálního systému. Působí agonisticky (tedy napodobují hormony) nebo antagonisticky (tzn. blokují hormony). Míra nebezpečnosti a způsob chování endokrinních disruptorů jsou různorodé, převážně se projevují napodobováním hormonů, kdy látka je strukturně podobná přirozenému hormonu a spouští falešný signál. Endokrinní disruptory mají také transgenerační a epigenetické účinky, což znamená, že může dojít k přenesení narušení i na další generace. Jejich zrádnost spočívá také v tom, že působí většinou skrytě, pomalu, v průběhu měsíců, let nebo desetiletí.

Endokrinní disruptory se mohou nacházet v mnoha běžných výrobcích – včetně plastových lahví, kovových konzerv, kosmetiky, drogerie, detergentů, potravin, hraček či pesticidů. Podívejme se ale nejprve na další definice a obecnější informace.

Endokrinní disruptory, někdy též nazývané hormonální disruptory, jsou biologicky aktivní látky, které mají schopnost vyvolat negativní efekt již při velmi malých koncentracích, čímž výrazně negativně ovlivňují zdraví lidí, zvířat a celkového životního prostředí. Mohou způsobovat řadu obtíží, jako obecně hormonální poruchy, reprodukční problémy, pokles mužských spermií, neplodnost, předčasnou nebo opožděnou pubertu, potíže se štítnou žlázou, endometriózu, vrozené vady, rakovinu prsu, prostaty a varlat, hormonálně senzitivní rakovinu, různé metabolické poruchy, obezitu, změnu metabolismu glukózy, inzulinovou rezistenci, autoimunitní onemocnění, zvýšené hladiny cholesterolu a mnoho dalších obtíží. U volně žijících živočichů byly účinky, které mohou souviset s endokrinní disrupcí, pozorovány u měkkýšů, korýšů, ryb, plazů, ptáků a savců v různých částech světa. U některých druhů způsobila narušená reprodukce pokles populace.

Na webu českého Státního zdravotního ústavu (SZÚ) uvádějí například tuto definici:
"Endokrinní systém reguluje zásadní fyziologické procesy v těle prostřednictvím sekrece hormonů. Hormony pak vazbou na příslušné receptory fungují jako signální molekuly pro tělesný růst, metabolické procesy, plodnost a rozmnožování apod. Protože endokrinní disruptory (ED) mají struktury podobné strukturám hormonů, napodobují je a vážou se na receptory místo nich, čímž narušují celý systém. Na druhé straně mohou blokovat působení přirozených, tělu vlastních hormonů. Hormony působí v extrémně malých množstvích, proto i velmi malé poruchy v jejich hladinách mohou způsobit významné účinky. A proto také i malá množství endokrinních disruptorů mohou mít závažný dopad na lidské zdraví. Existuje stále více důkazů, že endokrinní disruptory mohou mít aditivní nebo dokonce synergické směsné nebo "koktejlové" účinky, což znamená, že nepříznivé účinky na endokrinní systém se mohou projevit i při velmi nízkých dávkách jednotlivých endokrinních disruptorů."

A dodávají například tyto informace:
"Epidemiologické studie přinášejí stále silnější důkazy, že endokrinní disruptory jsou pravděpodobně odpovědné za změny zdraví populací v posledních desetiletích. Patří k nim zaznamenaný pokles počtu spermií, zvýšený počet chlapců narozených s malformací pohlavních orgánů a zvýšený výskyt takových typů rakovin, u nichž je známa vazba s hormony (prsu, prostaty, varlat). Další výzkum ukazuje souvislost expozice ED s narušením nervového vývoje a sexuálního chování…".

Co se týče počtu ED látek, tak např. zpráva WHO a Programu OSN pro životní prostředí uvádí asi 100 známých ED + stovky dalších podezřelých ED látek. Dle ECHA – EU seznamů ED v rámci REACH/CLP/BPR je oficiálně klasifikováno přes 60 látek jako ED, další desítky čekají na hodnocení a více než 500 látek v EU je pod dohledem kvůli podezření na ED účinky. Existuje také TEDX List of Potential Endocrine Disruptors - nevládní projekt zahrnující více než 1 400 chemických látek s potenciálními ED účinky, a také projekt EDC-MAP (Endocrine Disruptor Chemical Mapping Project – EU JRC) - online nástroj mapující více než 1 400 látek s různou úrovní důkazu ED.

Masivní chemizace našeho životního prostředí započala přibližně počátkem 20. století a vnesla do ekosystému tolik nových chemických látek, které jsou cizorodé, že jim přirozený ekosystém zkrátka není připraven či schopen čelit. Stejně jako lidské tělo, neb i my – lidé – a zvířata jsme součástí přirozeného ekosystému této planety.

V článku, který vyšel v ENTECHO v roce 2018, který vydala FAKULTA TECHNOLOGIE OCHRANY PROSTŘEDÍ VŠCHT PRAHA, se kromě jiného píše o tom, že historie endokrinních disruptorů není vůbec novou záležitostí.
Mnozí z vás možná znáte příběh s DDT, látkou s chemickým názvem 1,1,1-trichlor-2,2-bis(4-chlorfenyl)ethan. DDT bylo objeveno už v 19. století. Na začátku 20. století ale objevil švýcarský chemik Paul Hermann Miller insekticidní vlastnosti DDT a tato látka se začala masivně vyrábět a používat na likvidaci moskytů v tropických oblastech. Za objev pesticidních vlastností byla dokonce zmíněnému chemikovi udělena Nobelova cena. Masivní užívání DDT však vedlo např. k výraznému úhynu dravých pátků, zejména orlů, čehož si všimla například americká bioložka a publicistika Rachel Carsonová, a napsala o tom knihu Silent Spring (v češtině ji lze koupit pod názvem Tiché jaro), kde se věnuje celkovým dopadům zemědělské chemie a agroprůmyslu na životní prostředí.

V článku také píší, že dalším historickým případem je estrogenní léčivo diethylstilbestrol (DES), které se používalo od 40. let 20. století jako antikoncepční přípravek a také jako lék proti nechtěným potratům. Trvalo řadu let, než se prokázalo, že tato látka způsobuje vzácné typy rakoviny vagíny a abnormality ve tvaru dělohy takto donošeným dívkám. Navíc tyto ženy z druhé generace měly značně snížené schopnosti donosit svůj plod a projevila se u nich celá řada dalších vážných chorob, a to včetně snížené plodnosti mužů a zvýšené pravděpodobnosti nesestoupení varlat.

Endokrinní disruptory mohou být přírodního i syntetického původu. Rostliny je přirozeně tvoří např. jako meziprodukty pro syntézu dalších látek. Například fytoestrogeny jsou látky rostlinného původu, které svým složením připomínají ženské pohlavní hormony estrogeny. Mohou jemně regulovat endokrinní systém a tím mohou vykazovat i kladné účinky pro lidský organismus. Obecně vzato, pokud se lokálně objevují přírodní látky ovlivňující hormonální soustavu, nepředstavují zásadní problém pro životní prostředí, neb jsou to přirozené látky s přirozenými rozkladnými mechanismy. Oproti tomu syntetické cizorodé sloučeniny, tedy syntetické endokrinní disruptory antropogenního původu (vyráběné člověkem), znamenají zásadní problém, ovlivňují nás každý den, a jsou bohužel všude kolem nás.

Co se nejčastěji řadí mezi syntetické endokrinní disruptory a čemu se tedy máme vyhýbat?

Bisfenoly
Bisfenol A (BPA), bisfenol F, bisfenol C, bisfenol AF, bisfenol S atd. Používány jako epoxidové pryskyřice např. k potahování vnitřních povrchů kovových obalů (plechovek, konzerv, víček lahví apod.), dále v plastovém průmyslu při výrobě polykarbonátů – mohou se vyskytovat v plastech, plastovém potrubí, plastovém nádobí, ve sportovním vybavení, mobilních telefonech, při výrobě CD či DVD. BPA se používal (někde ještě používá) v termopapíru na účtenkách. Mohou se objevit v kosmetice v rámci UV-filtrů či produktech jako rtěnky, oční stíny, laky na nehty apod. Evropská unie sice zakázala BPA jako ingredienci v kosmetice již v roce 2006, nicméně použití BPA v obalech ještě zakázáno není. Místo BPA se často používají tzv. náhradní analogové bisfenoly jako BPS nebo BPF, které ale mají podobné endokrinní účinky. 

Ftaláty
DEP (Diethyl ftalát), BBP (Butylbenzylftalát, někdy též jako Benzylbutyl ftalát), di-n-butylftalát, DEHP (Di-(2-ethylhexyl) ftalát), DBP (Dibutyl ftalát), DMP (Dimethyl ftalát).
Diethyl ftalát používán běžně jako fixátory vůní v syntetických parfémech, deodorantech, lacích na vlasy, krémech, emulzích apod. Často skryt pod pojmem "fragrance" nebo "parfum". Všude, kde je ve složení syntetická vůně, je vysoká pravděpodobnost výskytu ftalátů (v kosmetice, drogerii, v přímých parfémech). Dále se ftaláty používají jako změkčovadla v lacích na nehty, plastech (např. v deštnících, plastové obuvi, kabelkách, plast. hračkách, plastových obalech či nádobí), jako fixátory barev, v syntetických repelentech proti hmyzu, v některých obalech, podlahových krytinách, kosmetických pomůckách, i v některých zdravotnických materiálech. Některé ftaláty se postupně zakazují, některé jsou stále běžně používány, jako např. DEP v syntetických parfémech, vůních apod.

Tenzidy neboli Surfaktanty (surfactants / surface-active agent)
Např. Nonylfenol (NP, 4-NP), Nonylfenolethoxyláty (NPE, NPEO), Octylfenol (4-OP a jeho ethoxyláty OPEO), Linear Alkylbenzene Sulfonates (LAS), Nonoxynoly (např. Nonoxynol-9), Alkylfenolethoxyláty (APE/APEOS).
Jsou to povrchově aktivní látky (sloučeniny), které snižují povrchové napětí mezi dvěma kapalinami nebo mezi kapalinou a pevnou látkou. Díky tomu rozpouštějí mastnotu, pění, emulgují (míchají vodu a olej) a pomáhají rozptylovat látky. Používají se v produktech jako mýdla, sprchové gely, šampony, odličovače, prací prostředky, čisticí prostředky, obecně odmašťovače, v krémech a emulzích, také v barvách. Některé jsou zakázány nebo omezeny v EU, jinde ještě povoleny. Existují syntetické a přírodní surfaktanty. Je lepší se vyhýbat všem syntetickým tenzidům, a vybírat výrobky s přírodními, které pocházejí z cukrů, kokosového oleje, palmového oleje, kukuřice, brambor, pšenice aj. Používají se např. v certifikované přírodní kosmetice, kde nesmí být syntetické tenzidy. 

Syntetické hormony
Například 17α-ethynylestradiol, diethylstilbesterol, mestranol, norgestrel,19-norethindron.
Používají se například jako součást substituční hormonální léčby a antikoncepčních přípravků.

Pesticidy
DDT, Chlorpyrifos, Tebuconazole, Metiram, Deltametrin, Karbofuran, Atrazin Maneb, Mancozeb, Linuron, Endosulfan.
Jsou to insekticidy (proti hmyzu), herbicidy (proti plevelům) a fungicidy (proti houbám) využívané v zemědělství. Řada z nich je už zakázána, jako např. DDT. Některé jsou zakázány v EU, ale jinde ne.

Polychlorované bifenyly (PCB - Polychlorinated Biphenyls)
Skupina syntetických organických chlorovaných sloučenin, patřící mezi perzistentní organické látky (POPs), které se dříve široce používaly v průmyslu a elektrotechnice kvůli své chemické stabilitě, nehořlavosti a elektrické izolaci. Také ve stavebnictví ve spárovacích hmotách, tmelech, lepidlech a nátěrech (barvy, laky). Též na impregnaci textilu a papíru. PCB jsou jednak endokrinními disruptory, a Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jsou také klasifikovány jako karcinogenní pro člověka (skupina 1). PCB jsou v EU zakázány od 1985; cílem je úplná likvidace do 2028 (Nařízení REACH, POPs Regulation).

Věčné chemikálie (PFAS - Per- and Polyfluoroalkyl Substances / Perfluorované a polyfluorované alkylové látky / Poly- a Perfluorované uhlovodíky)
Skupina syntetických chemikálií, známých také jako "forever chemicals", které se v životním prostředí i těle velmi špatně odbourávají. Patří sem PFOS, PFOA, PFHxS, PFNA, PFUnA či FTOH (fluorotelomer alkoholy). Používají se od 40. let 20. století v řadě výrobků - např. v textilu (voděodolné úpravy, olejiodolné úpravy – outdoorové oblečení, koberce apod.), obalech na potraviny, kosmetice (rtěnky, řasenky, make-up), ačkoli EU připravuje obecný zákaz.

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH - Polycyclic Aromatic Hydrocarbons, někdy též jako PAU – zkratka z českého názvu Polycyklické aromatické uhlovodíky)
Skupina organických sloučenin složených z několika kondenzovaných benzenových jader. Patří mezi perzistentní organické polutanty (POPs) – hromadí se v životním prostředí i živých organismech, jsou toxické, genotoxické a některé i hormonálně aktivní. Vznikají při nedokonalém spalování organických materiálů. EPA (USA) reguluje 16 prioritních PAHs jako znečišťující látky, EU REACH řadí některé PAHs mezi zvláště nebezpečné látky (SVHC). Mezi antropogenní zdroje PAH látek patří pesticidy v zemědělství, čistírenské kaly a elektrárny, ale také grilování, uzení, spalování uhlí a plastů, ropy, výfukové plyny, cigarety (v tabákovém kouři), při lesních požárech. Jsou také v některých produktech, jako v dehtu, gumových výrobcích, potištěných papírech a jinde. Mezi hormonálně aktivní PAH patří například benzo[a]pyren (BaP), benzo[a]anthracen (BaA), Chrysen (CHR), Fluoranten (FLA), Pyren (PYR), Phenanthren (PHE), Dibenzo[a,h]anthracen (DBA), Benzo[b]fluoranthen (BbF), Benzo[k]fluoranthen (BkF).

Zpomalovače hoření – flame retardants (FRs) či bromované zpomalovače hoření (BFR)
PBDEs (Polybromované difenylethery), TBBPA (tetrabrombisfenol A, bromované bisfenoly), HBCD (hexabromcyklododekan), DecaBDE (dekaBDE), TPHP (trifenylfosfát), TDCIPP (tris(1,3-dichlorisopropyl)fosfát), atd. Jedná se o chemikálie přidávané do materiálů, aby zpomalily nebo zabránily vznícení, tedy slouží jako prevence požárů. Jsou součástí plastů, pryskyřic, textilií a stavebních materiálů - široce používány v elektronice, nábytku, bytovém textilu, kobercích, stavebních materiálech (izolacích domů) a dopravě. Některé z těchto látek jsou toxické (reprodukční a vývojová toxicita) a perzistentní, mají vliv na thyroidní hormony, proto byly nebo jsou regulovány. Některé jsou již zakázány v mnoha zemích včetně EU.

Látky podezřelé z endokrinní disrupce
Existují také chemické látky, které ještě nejsou formálně zařazeny jako oficiální endokrinní disruptory podle stanovených kritérií, ale mají tento potenciál a považují se zatím za látky podezřelé z endokrinní disrupce. Obvykle jsou dlouhodobě sledované, používané s nastavenými limity, tedy velmi omezeně, nebo se u nich připravuje zákaz. Mezi takové "podezřelé ED" látky patří například syntetické konzervanty Parabeny (methyl , ethyl , propyl , butylparabeny), Triclosan, Triclocarban, Resorcinol, Triphenyl phosphate, BHT, Alkylfenoly (nonylfenol - NP, octylfenol - též jako 4-octylfenol nebo p-octylfenol) či UV filtry 4‑MBC (methylbenzylidene camphor), Homosalate, benzophenony, oxybenzone. Také syntetické silikony - cyklické siloxany D4 (Octamethylcyklotetrasiloxan) a D5 (Dekamethylcyklopentasiloxan). Dále syntetické musky (nitro‑ a polycyklické) – např. musk xylene, musk ketone, galaxolide, tonalide. Také herbicidní přípravek Roundup (glyphosate). Z látek přírodních se s opatrností a omezeně používají některé fytoestrogeny, jejich hormonální bezpečnost není zcela prokázána – to jsou například Genistein a Daidzein ze sóji (soy-derived isoflavons) a Kojic acid (depigmentační látka pro zesvětlování pleti). Dle ECHA – EU seznamů ED v rámci REACH/CLP/BPR je více než 500 látek v EU pod dohledem kvůli podezření na ED účinky. 

Jak se vyhnout endokrinním disruptorům?

Vyhnout se jim zcela je v dnešní přechemizované době téměř nemožné. Určitě je však můžeme zásadním způsobem eliminovat a snížit tedy množství, kterým jsme vystaveni my, naši zvířecí domácí mazlíčkové, všechna další zvířata, hmyz a celé životní prostředí. Díky tomu, že změníme své nákupní zvyklosti, začneme také přirozeně měnit i návyky výrobců. 

• Vyhněme se syntetickým vůním. Nepoužívejme žádnou kosmetiku, drogerii a parfémy s umělou syntetickou vůní. Upřednostňujme výrobky pouze s vonnými složkami 100% přírodního původu anebo bez parfemace (fragrance free).
• Preferujme kosmetiku a drogerii z kategorie non-toxic nebo 100% přírodních produktů. 

Vodítkem mohou být např. tyto certifikace:

• NaTrue (zakazuje např. syntetické vůně, barviva, silikony, parabeny, ropné deriváty apod.).
• Demeter (biodynamická certifikace, která zakazuje např. syntetické vůně, barviva, konzervanty).
• COSMOS Organics a COSMOS Natural (zakazuje např. syntetické vonné složky, umělé konzervanty, GMO apod.).
• Pod COSMOS patří i dříve samostatné certifikační značky BDIH (Německo), která např. zakazuje syntetické vůně a umělou parfemaci, a také Soil Association (UK), která též zakazuje syntetické vonné látky.

Mimo certifikace si hlídejme vždy kompletní složení výrobku INCI. Některé výrobky obsahují pouze loga certifikátů, které řeší etiku výroby, ale neřeší a nezaručují chemické složení a toxicitu výrobku. Toto je třeba rozlišovat. Např. označení Cruelty-Free neřeší složení výrobku, ale znamená pouze etický standard výroby – patří sem např. Leaping Bunny či PETA. Další běžné označení bývá Vegan nebo Vegan Society – to je zaměřeno pouze na vegan (neživočišný) původ surovin, ale opět nehlídá chemické složení výrobků. Na výrobcích najdete i další značky, loga a ikonky, které si tam výrobci dávají z marketingového hlediska, tedy aby zvýšili prodejnost svých výrobků. Spousta z těchto označení ale vůbec nazaručuje čistotu a bezpečnost chemického složení výrobku, často slouží jen jako "reklamní trik". 

• Upřednostňujme potraviny v BIO kvalitě.
• Na zahradě používejme pouze přírodní organická hnojiva a organické produkty k ochraně proti škůdcům.
• Hledejme produkty s označením "phthalate-free", "PFAS‑free", "fragrance free", "paraben-free", "oxybenzone-free", "ED‑free" (využívejte pro lepší orientaci certifikace – viz výše).
• Preferujme produkty bez zpomalovačů hoření, označené jako "FR-free" nebo "bez halogenových zpomalovačů".
• Vyhýbejme se syntetickým hormonům a hormonální antikoncepci.
• Snižme spotřebu grilovaných/uzených potravin.
• Vyhýbejme se kouření včetně pobývání v zakouřených prostorách (pasivnímu kouření).
• Zajímejme se detailně o kompletní složení všech výrobků. Staňme se uvědomělými zákazníky. Chtějme po výrobcích bezpečnější a kvalitnější produkty, s transparentním složením.

Zejména co se týče kosmetiky, drogerie, parfémů a vůní, snažme se minimalizovat počet přípravků, které používáme, i těch přírodních, abychom se vyhnuli chemickému koktejlovému efektu. Látky se schopností endokrinní disrupce, tedy hormonálního narušení, nejsou jediné nevhodně či škodlivé látky, které se v kosmetice, drogerii, parfémech, obalech, potravinách a dalších produktech nacházejí. Tento článek vysvětluje pouze skupinu endokrinních disruptorů. 

V současné době se v globálním měřítku používají statisíce syntetických chemických látek – odhadem 100 000 až 350 000, v závislosti na definici a zahrnutí variant (např. polymery, deriváty).

Dalšími látkami, mimo endokrinních disruptorů, které se v produktech objevují, jsou například látky CMR (karcinogenní, mutagenní, reprotoxické), látky PBT (perzistentní, bioakumulativní a toxické), látky vPvB (velmi perzistentní a velmi bioakumulativní) či látky, které tzv. vyvolávají srovnatelné znepokojení, např. nevratné účinky na životní prostředí, i když nespadají přímo do výše uvedených kategorií. 

Některé látky splňují kritéria výše uvedených skupin více, některé méně. Některé se postupně zakazují, některé na zákaz "čekají", některé jsou zatím "jen podezřelé", některé patří do kategorie látek vzbuzujících mimořádné obavy (Substances of Very High Concern – SVHC, dle EU nařízení REACH), některé jsou zatím používány s nějakými limity nebo jen do určitých druhů produktů.

Nicméně žádný zákon, žádná legislativa, tedy nikdo za nás, spotřebitele, nehlídá, kolik celkem takových produktů denně použijeme či spotřebujeme – co všechno za jeden den sníme, co na sebe nastříkáme, čím se navoníme, co si kde natřeme na tělo, jaký vzduch dýcháme, kde se pohybujeme a zda se vůbec pohybujeme apod. Nikdo za nás nekontroluje finální směsici chemických látek, s kterou denně přijdeme do styku vlastní činností, případně pak skrze umývání sebe, nádobí či praní prádla dál přesuneme do vody, skrze ni následně do půdy a tak dále. Nikdo za nás nehlídá, čím vším kontaminujeme vzduch naši lidskou každodenní činností. To je naše osobní zodpovědnost. Každého jedince, každého spotřebitele. Toto musíme dělat uvědoměle a hlídat sami sebe. O tomto rozhodujeme my, zákazníci a spotřebitelé, a na toto máme přímý vliv. Zde je současně i naše moc změnit mnoho věcí k lepšímu.

Všichni toužíme být zdraví, vitální, dýchat čistý vzduch, pít čistou vodu, užívat si chvíle volna v krásné čisté přírodě… Nenechme s sebou proto manipulovat skrze všudepřítomné masivní marketingové kampaně vybízející k nákupu osobních parfémů, pracích parfémů, bytových parfémů, kosmetiky, drogerie a dalších produktů a podsouvající nám nutnost "10krokové" nebo "7krokové" péče o téměř každou část našeho těla. 

Syntetické chemikálie a vůně ohrožují například i naše vzácné opylovače. Na druhou stranu je třeba zmínit, že i příliš mnoho či moc koncentrované přírodní vůně, které se linou z různých předmětů, a né přímo z květů, stromů, květin a rostlin, způsobují například dezorientaci včel a dalších opylovačů. Zkrátka, často je "méně" ve výsledku "více". Více zdraví pro nás, pro zvířata i celý ekosystém. První volbou by měly být tedy přírodní a non-toxic produkty, organické, přirozeně rozložitelné a odbouratelné, a i těch s mírou. Udržitelnost je stejně důležitá, jako čistota a bezpečnost jednotlivých produktů.

Jakým dalším látkám je dobré se vyhýbat se můžete podívat v základním přehledu Složení kosmetiky a drogerie v odkaze pod tímto článkem.

Pozor také na nekalé, zavádějící či manipulativní obchodní a marketingové praktiky některých výrobců, označované jako greenwashing nebo pinkwashing. I k tomuto tématu si můžete přečíst více v odkaze pod tímto článkem. 

Vybírejme si takové výrobce, kteří nemyslí hlavně na snižování nákladů a neustálé zvyšování zisků, ale spíše na zvyšování kvality produktů, jejich bezpečnost, čistotu, udržitelnost a etiku svého podnikání. Kupujme produkty výrobců, kteří více dbají i na zdraví lidí a celého ekosystému této planety.

Buďme si jistí, že naše uvědomění, rozhodnutí a změny nákupních zvyklostí mohou mít velký vliv nejen na naše zdraví a pohodu, ale také na zachování naší planety pro budoucí generace. Vědomé a udržitelné nakupování a nakládání s věcmi obecně, nám dává moc změnit postupně část dosavadního systému. Svým nákupem a spotřebitelským chováním rozhodujeme o tom, jaké výrobce podporujeme.

Sylva z VitaStyle.cz 

Související články:
Složení kosmetiky a drogerie aneb jakým látkám se vyhnout »
Co je greenwashing a pingwashing a jak rozpoznat marketingové triky a manipulace »

Další zdroje informací k tématu:
https://szu.gov.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/zivotni-prostredi/biologicky-monitoring/endokrinni-disruptory/ 
https://www.entecho.cz/index.php/entecho/article/view/10-3260-entecho-2018-11-003 
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/194067/130405311.pdf 
https://ipen.org/sites/default/files/documents/edc_guide_2020_cz.pdf 
https://is.muni.cz/th/g5jks/Endokrinni_disruptory.pdf 
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/175561/120430363.pdf 
https://www.researchgate.net/publication/337741630_Endocrine_disrupting_chemicals_exposure_effects_on_human_health_mechanism_of_action_models_for_testing_and_strategies_for_prevention 
https://www.health.com/fragrances-chemicals-phthalates-11697516 
https://nypost.com/2024/12/03/health/perfume-ingredient-can-lead-to-heart-issues-and-infertility-say-doctors/ 
https://www.nationalgeographic.cz/veda/bpa-bisfenol-a-jedovata-latka-plasty-zdravi/ 
https://www.nationalgeographic.com/premium/article/bpa-substitutes-safer-harmful 
https://echa.europa.eu/hot-topics/endocrine-disruptors 
https://www.entecho.cz/index.php/entecho/article/download/10-3260-entecho-2018-11-003/37/50 
https://bezpecnostpotravin.cz/termin/endokrinni-disruptory/ 
https://bezpecnostpotravin.cz/efsa-vedecke-stanovisko-k-hodnoceni-rizik-endokrinnich-disruptoru/ 
https://single-market-economy.ec.europa.eu/sectors/cosmetics/cosmetic-products-specific-topics/endocrine-disruptors_en 
https://nexusnewsfeed.com/article/climate-ecology/understanding-glyphosate-s-growing-presence-in-agriculture-and-its-effects-on-human-health /
https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/3132 
https://www.mdpi.com/2305-6304/12/7/455 
https://www.washingtonpost.com/wellness/2025/06/23/do-endocrine-disruptors-cause-cancer/ 
https://www.verywellhealth.com/pfas-exposure-fatty-liver-disease-5270707 
https://www.verywellhealth.com/glyphosate-cancer-risk-rat-study-11757289 
https://www.niehs.nih.gov/health/topics/agents/endocrine 
https://www.ccohs.ca/oshanswers/chemicals/endocrine.html 
https://arnika.org/toxicke-latky/nase-temata/toxicke-latky/endokrinni-disruptory 
https://arnika.org/toxicke-latky/databaze-latek/latky-poskozujici-hormonalni-system-edc 
https://ekotox.cz/news/oktamethylcyklotetrasiloxan-d4-dekamethylcyklopentasiloxan-d5-a-dodekamethylcyklohexasiloxan-d6-latky-omezene-podle-narizeni-evropske-komise/ 
https://mpo.gov.cz/cz/prumysl/chemicke-latky-a-smesi/latky-svhc-povoleni-omezeni/echa-navrhuje-7-latek-do-prilohy-xiv-narizeni-reach--260742/ 
https://hygiena.szu.cz/cz/artkey/hyg-200901-0009_Endokrinni-disruptory.php 
https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/190207 
https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/39607 
https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/53436 
https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/194067 
https://dspace.vut.cz/items/b77641cf-f358-4b35-8c5a-29498f13f5cf 
https://www.byrdie.com/toxic-beauty-ingredients-4782646 
https://endocrinedisruption.org/ 
https://edlists.org/ 
https://echa.europa.eu/candidate-list-table 

Dokument NOT SO PRETTY (3. Díl) »
nebo knihy:
SVĚT NON TOXIC - Méně je více (Pavlína Pavlištová, Katarína Hrivňáková)
Doba jedová 3 - kosmetika (Stacy Malkanová)
Tajemství kosmetiky (Vít Syrový)

Další články na téma Eco & Non-Toxic »