Jak spolu souvisí módní průmysl, textilní vlákna, udržitelnost a životní prostředí?

Většina z nás si asi dokáže snadno představit, jaký vliv na životní prostředí mají některé chemické továrny, spalovny, rafinerie, elektrárny… Ale ne každého možná napadlo se zamyslet nad důsledky toho, jak se oblékáme a jak zacházíme s textilními výrobky. Přitom módní průmysl, a zejména v posledních letech rostoucí a propagovaná rychlá móda (fast fashion), má na život na naší planetě a stav životního prostředí značný vliv. A ne zrovna pozitivní. Nastupující trendy udržitelné a cirkulární módy jsou tak důležitými kroky v textilním a oděvním sektoru, které postupně pomáhají snižovat dosavadní negativní dopady módního průmyslu na životní prostředí.

Pokud se začneme o téma zákulisí módního průmyslu a rychlé módy zajímat a hledat si informace na internetu, dočteme se spoustu zajímavých informací, vyplývajících z nejrůznějších studií a výzkumů.

Uvádí se například, že od roku 2000 se módní produkce zdvojnásobila, přičemž asociace American Chemical Society odhaduje, že do roku 2050 se pravděpodobně tato produkce ztrojnásobí. Další průzkumy ukazují, že 20 % oblečení v USA není dokonce nikdy nošeno; ve Spojeném království je to 50 %. To nejsou rozhodně malá čísla.

Na webu Fibre2Fashion se dočteme, že po obchodu s ropou a plynem je módní průmysl druhým největším znečišťovatelem životního prostředí na světě.

Na stránkách European Parliament uvádějí, že textilní sektor byl třetím největším zdrojem degradace vody a využívání půdy v roce 2020. V tomto roce bylo potřeba v průměru devět metrů krychlových vody, 400 metrů čtverečních půdy a 391 kilogramů (kg) surovin na výrobu oděvů a obuvi pro každého občana EU.

Aby se EU vypořádala s dopadem módního průmyslu na životní prostředí, chce omezit textilní odpad a zvýšit životní cyklus a recyklaci textilií. To je součástí plánu na dosažení oběhového hospodářství do roku 2050.

Vliv módního průmyslu na životní prostředí

Emise skleníkových plynů a energetická náročnost

Z mnoha průzkumů vyplývá, že módní průmysl je zodpovědný za téměř 10 % emisí skleníkových plynů způsobených člověkem, za 20 % globálních odpadních vod, a že využívá více energie než odvětví letectví a lodní dopravy dohromady. Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA - European Environment Agency) vyprodukovaly nákupy textilu v EU v roce 2020 asi 270 kg emisí CO2 na osobu. To znamená, že textilní výrobky spotřebované v EU vyprodukovaly emise skleníkových plynů ve výši 121 milionů tun. A to jsou čísla pouze na Evropskou unii. Jaké číslo by to bylo celosvětově?

Spotřeba vody

Globální módní průmysl spotřebuje každý rok přibližně 93 miliard metrických tun čisté vody, což je asi polovina toho, co Američané ročně vypijí. Například oblíbená bavlna je plodina velmi náročná na vodu. Jeden kilogram bavlny použité k výrobě džínů může spotřebovat 7 500 až 10 000 litrů vody. K výrobě jednoho bavlněného trička je podle odhadů potřeba 2 700 litrů vody, což je dost na pokrytí potřeby pití jedné osoby na 2,5 roku.

Znečišťování vody

Vysoká spotřeba vody je však jen jeden z dopadů módního průmyslu. Ten další je vysoká míra znečišťování vody, a to zejména skrze proces barvení látek, který využívá často toxické chemikálie, a je údajně zodpovědný za 17 až 20 % celosvětového znečištění průmyslových vod. Ve vodě používané při barvení textilu bylo nalezeno 72 toxických chemikálií. K dalšímu znečišťování vody dochází ale i v rámci jiných procesů v celém cyklu od zrodu vlákna po finální textilní výrobek. Například výroba konvenční bavlny je obvykle doprovázena chemickým ošetřením pomocí pesticidů a insekticidů, které znečišťují půdu i vodu.

Zabírání půdy

Aby módní průmysl uspokojil potřebu dřevní buničiny k výrobě tkanin, jako je umělé hedvábí, viskóza a další látky, je každý rok pokáceno 70 milionů tun stromů. Očekává se, že se toto číslo do roku 2034 zdvojnásobí, což urychlí odlesňování v některých ohrožených lesích světa. I další rostliny, z kterých se vyrábějí textilní vlákna, často zabírají úrodnou půdu, která by byla jinak využitelná pro pěstování plodin.

Na webu European Environment Agency například uvádějí, že v roce 2020 bylo v dodavatelském řetězci textilu zakoupeného evropskými domácnostmi využíváno cca 180 000 km² půdy, neboli 400 m² na osobu. Pouze 8 % využívané půdy bylo v Evropě. Více než 90 % využívané půdy související s textilním průmyslem se vyskytovalo mimo Evropu, většinou v návaznosti na výrobu bavlněných vláken v Číně a Indii.

Nerozložitelnost syntetických textilních vláken

Syntetická vlákna jsou látky, které se průmyslově vyrábějí jako náhražky přírodních vláken. Patří mezi ně například polyesterová vlákna (známá např. pod obchodními názvy Tesil, Diolen, Terilen, Lavsan aj.), polyamidová vlákna (např. Silon, Nylon, Chemlon, Dederon, Perlon), polyetylénová vlákna (Courlene, Hostalen, Oletene) a další. Syntetická vlákna mají své jisté výhody, ale celou řadu nevýhod, z nich největší je fakt, že nepodléhají přirozenému rozkladu v přírodě, čímž znečišťují životní prostředí. Například polyester, což je vlastně plast vyrobený z fosilních paliv, se používá na asi 65 % veškerého oblečení a ročně spotřebuje 70 milionů barelů ropy. Módní průmysl navíc používá velké množství plastů na bázi fosilních paliv na obaly a věšáky. Za posledních 50 let se výroba polyesteru, který se používá také pro velmi levnou rychlou módu i pro sportovní oblečení, devítinásobně zvýšila.

Mikroplasty v syntetických textilních vláknech

Většina pružného a prodyšného sportovního oblečení je vyrobena ze syntetických vláken, jako jsou polyester, polyamid, polyuretan (Elastan, Lycra, Spandex, Glospan, Linel) a další, která jsou vyrobena z plastu. Pokud pak v pračce pereme takovéto syntetické oděvy, tak se mikroplasty z jejich vláken uvolňují do odpadní vody, skrze kterou se dostávají dál - do půdy, vzduchu, potravin. Na webu European Parliament uvádějí, že jedna várka prádla z polyesterových oděvů může uvolnit 700 000 mikroplastových vláken, která mohou skončit až v potravinovém řetězci. Praní syntetických produktů vede k akumulaci více než půl milionu tun mikroplastů na dně oceánů ročně.

Navyšování textilního odpadu, skládky a nízká recyklace

K výrobě nových oděvů se recykluje méně než jedno procento oblečení. Vlákna v oblečení jsou polymery, dlouhé řetězce chemicky spojených molekul. Praní a nošení oděvů tyto polymery zkracuje a zeslabuje, takže v době, kdy je oděv vyhozen, jsou polymery příliš krátké na to, aby se změnily v novou pevnou látku. Většina dnešních technologií recyklace textilu navíc nedokáže oddělit barviva, kontaminanty nebo dokonce kombinace látek, jako je polyester a bavlna.

Na stránkách European Parliament se dočteme, že v průměru Evropané spotřebují téměř 26 kilogramů textilu a ročně jich vyhodí asi 11 kilogramů. Použité oděvy lze vyvézt mimo EU, ale většinou (87 %) jsou spáleny nebo skládkovány. A právě vzestup rychlé módy (fast fashion) byl a je zásadní pro nárůst textilní spotřeby.

Na webu European Environment Agency (EEA) například uvádějí, že většina použitých textilií v EU se v současné době vyhazuje jako součást komunálního odpadu a poté se energeticky spaluje. V průměru 38 % textilií je darováno k opětovnému použití a recyklaci, ale pouze asi 10 % darovaného oblečení se prodá ve stejné zemi EU a dalších 10 % v jiných zemích EU. Většina zbytku darovaného textilu se pak vyváží do Afriky a Asie. 

Vývoz použitých textilií z EU se za dvě desetiletí ztrojnásobil na téměř 1,7 milionu tun ročně v roce 2019. Přibližně 46 % z celkového množství bylo vyvezeno do zemí v Africe (většinou do Tuniska, Ghany a Kamerunu), kde se více než polovina znovu použila, zbytek byl nebo stále je skládkován. Asi 41 % bylo vyvezeno do Asie (většinou do Pákistánu, Spojených arabských emirátů a Indie), kde je část textilií mechanicky recyklována a část reexportována do dalších zemí Asie a Afriky. Obecně však panuje obrovská nejistota ohledně těchto exportů a toho, co se stane s našimi použitými textiliemi v Africe a zejména v Asii.

Další obří skládky textilu jsou na poušti Atacama v Chile, jak jsme se mohli dočíst v tuzemských médiích například na konci roku 2021. Tehdy se uvádělo, že ročně do Chile zamíří asi 59 tisíc tun vyhozeného oblečení.

Sociální dopady rychlé módy

Rychlá móda (fast fashion) je levná, což znamená, že výrobci musí udržet náklady na její výrobu na nejnižší možné úrovni, aby se jim vůbec vyplatilo takový textil vyrábět. Výrobní závody rychlé módy jsou většinou umístěny v rozvojových zemích, kde jsou pracovní předpisy a zákony poměrně "laxní". Dělníci často pracují v náročných podmínkách za minimální mzdu, jsou vystaveni nebezpečným chemikáliím, a tím i zdravotním rizikům. Často žijí v oblastech s vodními toky znečištěnými chemikáliemi z barvení textilu. 

O zákulisí výroby rychlé módy a módního průmyslu obecně pojednává také dokumentární film "The True Cost" z roku 2015, který je k dispozici na YouTube zde »

Jak může snížit ekologickou zátěž a přispět k větší udržitelnosti sám módní průmysl?

Celý proces začíná u módních návrhářů a výrobců látek, kteří by měli myslet na dopady své činnosti už od samého počátku. Módní značky musí zvážit celý životní cyklus svých produktů, zatímco my zákazníci hrajeme klíčovou roli při odpovědném rozhodování a nakupování. Naštěstí se pomalu zvyšuje snaha výrobců o využívání udržitelných tkanin (sustainable fabrics), které jsou vyráběny pomocí ekologických metod a materiálů. Tyto textilie obvykle vydrží i déle, takže nemusíme oblečení tak často vyhazovat, což znamená méně textilního odpadu.

Dalším úkolem výrobců je hledání alternativ a přechod na netoxické barvení látek, čímž se významně sníží znečišťování vody a současně negativní vliv na lidské zdraví, i skrze vlastní nošení oblečení a jeho působení na / skrze lidskou kůži.

Existuje Program OSN pro životní prostředí (UNEP - United Nations Environment Programme), který pomáhá vést a spojovat lidi v textilním průmyslu. Chtějí učinit průmysl udržitelnějším a bezpečnějším tím, že budou lépe hospodařit s chemikáliemi.

Používání udržitelných, v přírodě rozložitelných a netoxicky barvených látek tak může módním značkám pomoci být šetrnějšími k životnímu prostředí a podílet se na postupném zlepšování naší budoucnosti.

Jednou z moderních alternativ trendů udržitelné módy je tzv. 3D tisk. Návrháři nyní mohou vyrábět oděvy a doplňky pomocí 3D tisku, aniž by plýtvali zdroji, což také částečně snižuje dopad průmyslu na životní prostředí. Módní 3D tiskárny mohou podporovat různé součásti kompletního designu, jako jsou ozdoby, doplňky a knoflíky, spíše než tisknout celé kusy oblečení. Pomocí 3D tisku lze rychle a snadno přidat malé koncové příslušenství. Tento postup pomáhá snižovat plýtvání zdroji během vytváření každého oděvu. Výroba součástí prostřednictvím 3D tisku neprodukuje obvykle žádný odpad, protože využívá pouze zdroje nezbytné k výrobě konkrétní součásti samotné, na rozdíl od jiných technologií, které se spoléhají na obrovské množství nerecyklovatelných materiálů. Tato metoda šetří zdroje a zároveň snižuje náklady na nezbytné zásoby.

Jak se k problematice módního průmyslu staví legislativa?

Na základě znalostí poskytnutých agenturou EEA (European Environment Agency) a dalšími, představila Evropská komise v březnu 2022 (v rámci akčního plánu pro oběhové hospodářství) novou strategii, jak učinit textilie odolnější, opravitelné, opakovaně použitelné a recyklovatelné, jak řešit rychlou módu a stimulovat inovace v tomto odvětví. Strategie obsahuje poměrně velké množství konkrétních politických iniciativ regulujících textilní průmysl. Jedním z důležitých prvků je zahrnutí textilií do revidované směrnice EU o ekodesignu, což snad umožní bezpečný a udržitelnější design. Dalším je zahrnutí textilu do pasu výrobků EU. Důležité je také zavedení rozšířených režimů odpovědných výrobců ve všech členských státech EU. Celkem podle Euratexu existuje více než 16 právních předpisů, které budou v nadcházejících letech ovlivňovat a regulovat textil na trhu EU. Textilní strategie EU má navíc vizi, že do roku 2030 "fast fashion vyjde z módy".

V červnu 2023 předložili europoslanci návrhy na přísnější opatření EU k zastavení nadměrné výroby a spotřeby textilu. Zpráva Parlamentu požaduje, aby byly textilie vyráběny v souladu s lidskými, sociálními a pracovními právy, jakož i s ohledem na životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat.

V rámci opatření EU byla vytvořena značka EU Ecolabel, kterou mohou výrobci, kteří dodržují ekologická kritéria, aplikovat na položky. To dává lepší viditelnost produktům, které obsahují méně škodlivých látek a způsobují menší znečištění vody a ovzduší.

Na webu European Parliament dále uvádějí, že v březnu 2024 předložil EU parlament návrhy na změny pravidel pro textilní odpad. Revize směrnice o odpadech zavede systémy rozšířené odpovědnosti výrobce. To v praxi znamená, že výrobci textilií, jako jsou oděvy, obuv, klobouky, doplňky, ale i další firmy, které takové výrobky uvádějí na evropský jednotný trh, budou muset hradit náklady na oddělený sběr, třídění a recyklaci.

Jak můžeme ovlivnit dopady módního průmyslu my jednotlivci?

• Nakupujme textilní výrobky s rozmyslem a jen tolik, kolik opravdu potřebujeme a spotřebujeme.
• Snažme se nepodléhat módním trendům, marketingovým kampaním, prodejnímu nátlaku a greenwashingu.
• Nepodporujme a nekupujme tzv. fast fashion (neustálé nabízení nových módních stylů a výrobků za velmi nízké ceny a převážně ze syntetických materiálů).
• Vybírejme textil z materiálů, které jsou v přírodě rozložitelné (z přírodních vláken).
• Vyhýbejme se textilním výrobkům ze syntetických vláken jako např. Polyester, Akryl, Nylon, Elastan, Modakryl, Cashmillon či Kashmilon (syntetické vlákno podobné ovčí vlně vyráběné z amoniaku a propylenu) apod.
• Nakupujme od udržitelných značek s transparentními dodavatelskými řetězci. Hledejme udržitelnou certifikaci například od Fairtrade Foundation, Global Organic Textiles Standard (GOTS), EU Ecolabel, Soil Association nebo Fair Wear Foundation. Podívejme se na Index transparentnosti módy (Fashion Transparency Index) a prozkoumejme, jak si společnost stojí v transparentnosti.
• Neplýtvejme, používejme textil co nejdéle (snažme si ho opravit / zašít, pokud to lze, a pakliže už textil neplní původní funkci, využijme ho k něčemu jinému – přešijme, recyklujme nebo upcyklujme a tvořme). Snížit textilní odpad můžeme tedy tím, jak se o své oblečení staráme a jak se ho zbavujeme.
• Perme prádlo a textilie v ekologických, přírodních non-toxic pracích prostředcích, čímž snížíme znečišťování vody syntetickými chemikáliemi a současně snížíme negativní vliv těchto prostředků na naše zdraví.

Závěrem aneb Každý z nás může přispět ke změně k lepšímu

Environmentální dopad módního průmyslu je v současnosti velmi výrazný. Textilní průmysl, od výroby surovin po výrobu oděvů, přes jejich přepravu a likvidaci odpadu, zanechává na planetě významnou ekologickou stopu. Cílem tohoto článku není představení komplexní nabídky aktuálně dostupných ekologických, šetrnějších nebo kompromisních textilních materiálů a řešení v rámci oděvního průmyslu, ale spíše nastínění celkové problematiky a možnost podívat se na celý textilní průmysl z vícero stran. Například z pohledu zabírání půdy. 

Máme jen jednu planetu a množství půdy, které máme k dispozici, není neomezené. Zemědělství musí chránit biologickou rozmanitost a úrodnost půdy. Ve skutečnosti všechno, co kupujeme, v sobě zahrnuje množství materiálů, hektarů půdy, litrů vody a potřebné energie, které byly použity ve výrobním procesu. Důležité pro nás je vědět, že jako spotřebitelé máme sílu něco změnit. Tím, že se blíže seznámíme s celým procesem výroby textilu a jeho dopady na životní prostředí, přes změnu našich nákupních zvyklostí, šetrnou a netoxickou péči o textil, až po snahu o maximální využití jednotlivých kusů textilu – recyklaci, upcyklaci či darování.

A pokud vás zajímají konkrétní textilní materiály, můžete se podívat na navazující článek Výroba přírodních udržitelných textilních vláken je velká výzva, ale už nyní je z čeho vybírat zde »

Další zdroje informací k tématu:

Další články a informace z externích zdrojů:
https://www.eea.europa.eu/en/newsroom/editorial/how-to-make-textile-consumption-and-production-more-sustainable
https://www.eea.europa.eu/en/about/contact-us/faqs/what-are-the-environmental-impacts-of-textiles
https://www.eea.europa.eu/publications/textiles-and-the-environment-the/textiles-and-the-environment-the
https://www.fibre2fashion.com/industry-article/9720/sustainable-fashion-the-prospects-of-green-growth-in-textiles-and-apparel-industry
https://news.climate.columbia.edu/2021/06/10/why-fashion-needs-to-be-more-sustainable/
https://www.europarl.europa.eu/topics/en/article/20201208STO93327/the-impact-of-textile-production-and-waste-on-the-environment-infographics
https://www.europarl.europa.eu/topics/en/article/20210128STO96607/how-the-eu-wants-to-achieve-a-circular-economy-by-2050
https://www.europarl.europa.eu/topics/en/article/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits
https://www.eionet.europa.eu/etcs/etc-ce/products/etc-ce-report-2023-5-the-role-of-bio-based-textile-fibres-in-a-circular-and-sustainable-textiles-system
https://www.europarl.europa.eu/topics/cs/article/20201208STO93327/jak-dopada-vyroba-textilu-na-zivotni-prostredi-infografika
https://www.sustainable-fashion.com/decolonising-fashion-and-textiles
https://sustainablereview.com/the-must-have-sustainable-fabrics-for-eco-friendly-fashion-trends/
https://radiozurnal.rozhlas.cz/neekologicke-textilni-materialy-mohlo-nahradit-drevo-finsti-vedci-dokazou-z-8167243
https://www.prumyslovaekologie.cz/info/textilni-prumysl-je-druhym-nejvetsim-znecistovatelem-zivotniho-prostredi
https://www.ucseonline.cz/skola/zakladni-skola/skolni-zapisky/chemie/synteticka-vlakna/
https://www.skolatextilu.cz/elearning/455/textilni-terminologie-zboziznalstvi/vlakna-prize-a-nite/Textilni-vlakna-jako-surovina-jejich-morfologie-vlastnosti-oznacovani-pri-prodeji-a-jeho-identifikace.html
https://www.ethicalsilk.cz/o-nas
https://www.nilmore.com/a/5-cirkularnich-textilnich-materialu
https://www.niltextile.com/nilpet/
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/SK/TXT/HTML/?uri=CELEX:32014D0350&from=LV#d1e369-45-1
https://www.modip.ac.uk/projects/curators-guide-synthetic-garments/featured-fibres-and-materials/cuprammonium-rayon
https://fsc.org/en
https://www.tencel.com/
https://www.veocel.com/
https://www.fashionrevolution.org/about/transparency/
https://global-standard.org/
https://www.fairtrade.org.uk/
https://www.soilassociation.org/
https://www.fairwear.org/
https://www.ecovero.com/
https://environment.ec.europa.eu/topics/circular-economy/eu-ecolabel/about-eu-ecolabel_en
https://www.recyklujemetextil.cz/kde-najdete-kontejnery

Další články na téma Eco & Non-Toxic »