Nad čím se můžeme zamyslet nejen 7. dubna ve Světový den zdraví

02.04.2021 21:11

Každý rok, 7. dubna, se slaví tzv. SVĚTOVÝ DEN ZDRAVÍ, který vyhlásila 7. 4. 1950 Světová zdravotnická organizace – WHO (World Health Organization), která byla založena Spojenými národy o 2 roky dříve, tedy 7. dubna 1948.

Od té doby si každoročně v tento den máme připomenout, že bychom měli aktivně pečovat o své zdraví a zlepšovat kvalitu našeho života. Zároveň je 7. duben připomínkou toho, že WHO se snaží o vymýcení různých nemocí, o snižování nemocnosti a úmrtí po celém světě. Činnost této organizace je zaměřena především na prevenci, nicméně v době světové pandemie je její role samozřejmě mnohem obsáhlejší a pro všechny z nás znatelnější.

Světová zdravotnická organizace pořádá každoročně 7. 4. mezinárodní, regionální a místní akce spojené s konkrétním tématem, jejichž společným cílem je upozornit na důležitost prevence a globálního zdraví.

A když už se tu zmiňujeme o světovém zdraví, možná by stálo za to si uvědomit, jak moc našim tělům pomáháme a do jaké míry jim buď nevědomostí nebo naší pohodlností spíše škodíme a snižujeme si imunitu...

Zkusme si odpovědět na tyto otázky:

• Kolik nebezpečné chemie denně používáme doma my sami nebo členové naší domácnosti?
• S kolika chemikáliemi se setkáváme na pracovišti?
• S kolika nebezpečnými látkami se setkáváme všude kolem nás?
• Chceme být nadále konzumenty chemických koktejlů?
• Chceme podporovat nadále tzv. Toxic Beauty?

O informace není v dnešní době nouze. Na internetu najdeme tisíce článků a vědeckých pojednání o těchto škodlivých a syntetických látkách.

Pokud chceme, dozvíme se snadno, jak škodlivá syntetická kosmetika a šminky například znečišťují zásadním způsobem vodu. Laboratorní rozbory vody stále prokazují pozůstatky kosmetiky, které navíc nezůstávají jen v tekoucí či stojaté vodě, ale pronikají do půdy a následně, pokud je to půda na poli, kde se pěstují hospodářské plodiny, také do potravního řetězce. A množství takto detekovaných látek neklesá. Prakticky všechny takové látky jsou přitom v přírodě velmi těžko odbouratelné, jejich rozklad trvá v těch nejlepších případech desítky let.

Vygooglíte si bez problémů mnoho článků o tom, jak škodlivé a toxické jsou některé rtěnky, laky na nehty, odlakovače, laky na vlasy, šampóny, barvy na vlasy, deodoranty, parfémy a jiné.

Mnoho se toho píše i o nebezpečných látkách, které obsahují syntetické prací gely, prášky, aviváže, čisticí prostředky na nádobí, běžné domácí úklidové prostředky, WC gely, interiérové vůně a podobně.

Stejně tak se řada článků zmiňuje o nebezpečí, které s sebou nese řízení auta a s ním spojené používání chemických kapalin do ostřikovačů. Zamysleli jste se někdy, co po použití ostřikovačů v autě dýcháte nejen vy – řidiči, ale všichni spolujezdci včetně vašich dětí? Zejména v zimě, kdy se v autě minimálně větrá? A když se k tomu přidá ještě nějaký ten (pro mne hrůzostrašný) umělý voňavý stromeček nebo syntetický voňavý gel na mřížce větrání, tak toto dohromady je asi moc zajímavý koktejl pro naše dýchací cesty – a nejen ty – co myslíte?  A to jsem se ještě nezmínila o tom, že chemická kapalina do ostřikovačů stéká na silnice, do polí, luk, vody…

Co kdybychom si dali, každý sám, takový malý (klidně i velký!) závazek, že se pokusíme od této chvíle myslet více jak na zdraví své, tak i na zdraví našich nejbližších, a tím v důsledku i na zdraví přírody a zvířat.

Zkontrolujme, co doma používáme na mytí nádobí, jaké tablety do myčky, jaké prášky a gely na praní, jaké aviváže, změkčovadla, jaké čisticí prostředky, WC gely, jaké případné "bytové" vůně, jakou kosmetiku a hygienické potřeby, čím se voníme, co lijeme do nádrže ostřikovačů našich aut, čím voníme naše auto, čím barvíme velikonoční vajíčka, čím natíráme a barvíme zábradlí, ploty, čím malujeme pokoje nebo lepíme tapety, jaká ředidla používáme a jak je skladujeme, jaké postřiky používáme v zahradě, čím hnojíme květiny a rostliny...

Udělejme si takový malý (nebo i velký) průzkum domácnosti, poté se zamysleme nad tím, co všechno opravdu nutně potřebujeme a poté jednejme.

Snad ke všemu lze najít bezpečnou, šetrnou a přírodní funkční alternativu.

Čisticí, prací, hygienické a kosmetické přírodní prostředky nakoupíte například v e-shopu či kamenných prodejnách Biooo.cz. A na mnoha dalších místech.

Co se týče kapaliny do ostřikovačů, vyzkoušela jsem po domácku vyrobenou směs z univerzálního čističe Yellow & Blue od Tierra Verde, který doma využijete navíc na mnoho dalšího. Zápach z ostřikovačů pro mne totiž znamenal od malička muka při jízdě v pozici spolujezdce. A na místě řidičky si omámení nemohu už vůbec dovolit, takže jsem hledala a toto mám vyzkoušené. Zatím jen krátce, a né v zimě (nicméně v čističi je alkohol, tak by to mohlo fungovat také). Dám vědět za pár měsíců, jestli fungovalo a jak. Pokud objevím výrobce přírodní směsi do ostřikovačů, určitě tuto informaci rozšířím dále.

A když už jsme u tohoto výrobce, pro úklid domácnosti od nich můžete využít i kilové balení mnohostranně použitelné Jedlé sody Yellow & Blue. Soda je vhodná např. k eliminaci pachů, čištění skvrn z textilu, odstranění nečistot z odpadů, vyčištění varné konvice či kávovaru. Rozhodně se v domácnosti neztratí a je šetrná k životnímu prostředí a tím i k nám.

Pokud se chcete v problematice zorientovat trochu více, k dispozcii je spousta knih – vybírám namátkově:

• JAK NA DOMÁCNOST BEZ CHEMIE A JEDŮ: 150 snadných a levných receptů na přírodní čisticí prostředky »
• 5 DOMÁCÍCH PROSTŘEDKŮ NAHRADÍ CELOU DROGERII »
• KOSMETICKÁ KUCHAŘKA »
• KRÁSA Z PŘÍRODY (recepty na přírodní kosmetiku) »
• PŘÍRODNÍ KOSMETIKA - JAK NA TO »
• TAJEMSTVÍ KOSMETIKY »
• ESENCIÁLNÍ OLEJE OD A DO Z (může se hodit při výrobě domácí kosmetiky) »
• ZKUSTE SI TO DOMA SAMI - péče o tělo a vlasy »
• ZELENÁ KOSMETIKA »

V neposlední řadě se zamysleme také nad tím, jaké potraviny kupujeme a konzumujeme, kolik máme pohybu, kolik času trávíme denně na čerstvém vzduchu a denním světle?

Když už jsme u denního světla. Víte, že vědci zjistili, že nedostatek denního světla poškozuje náš zrak mnohem více, než samotné používání elektronických přístrojů (mobilů, tabletů, hraní her na PC atd..?). Pokud trávíme denně hodně času venku na denním světle, tak oči mnohem lépe zvládají koukání do těchto přístrojů. Toto je zejména důležité u dětí a pomáhá předcházet vzniku krátkozrakosti. Určitě je dobré si také zautomatizovat pravidlo 20-20-20, kdy při práci na počítači nebo jiné práci, kdy se musíme dívat dlouho do blízka, tak každých 20 minut odvrátíme zrak od monitoru či onoho místa, zahledíme se do dálky nebo na objekt vzdálený alespoň 6 metrů a sledujeme jej nejméně 20 vteřin.

Máte dále představu, kolik času zejména ve večerních hodinách jsme pod vlivem "modrého světla", které narušuje náš přirozený biorytmus a tím i tvorbu důležitého hormonu melatoninu, je častou příčinou nespavosti a poškozuje náš zrak? Když už s tou elektronikou musíme pracovat, tak nezapomeňme na aktivací filtrů modrého světla, např. pomocí zapnutí nočních režimů nebo ručním nastavením. A zkontrolujme osvětlení doma, abychom večer používali pokudmožno jen teple bílé světlo.
 
Každá změna, kterou uděláme, má smysl.

Každý krok, který kdokoli z nás udělá směrem k žití bez škodlivých látek, více v souladu s přírodou a jejími rytmy, se počítá.

A pokud snad za nějakou dobu zapomeneme či polevíme, kéž nám to třeba právě 7. duben, Světový den zdraví, vždy znovu připomene.

Zpět